Caritas et veritas, 2023 (roč. 13), číslo 2
Editorial
Editorial
Helena Zbudilová
Caritas et veritas 2023, 13(2):5-6 
Druhé monotematické číslo časopisu Caritas et veritas roku 2023 je zaměřeno na fenomén výchovy a vzdělávání v 21. století v perspektivě rozvoje znalostí, dovedností a postojů využitelných v osobním, profesním i občansky zodpovědném životě. Téma otevírá prostor pro reflexi aktuálních potřeb a nových výzev pro oblast výchovy a vzdělávání ve třetím tisíciletí. Autoři příspěvků přinášejí různorodé náměty a nové pohledy k zamyšlení. Volba publikovaných témat odpovídá původnímu záměru představit současné potenciální edukační přístupy a pilíře výchovy a vzdělávání v širších moderních edukačních dimenzích v jejich obsahové pestrosti. Autory všech předkládaných...
Rozhovor
Rozhovor s Martinou Kosturkovou o roli výchovy a vzdělávání v 21. století
Helena Zbudilová
Caritas et veritas 2023, 13(2):15-20
Doc. PhDr. PaedDr. Martina Kosturková, Ph.D. pracuje na Ústavu pedagogiky, andragogiky a psychologie a ve Výzkumném centru kritického myšlení a ctností na Fakultě humanitních a přírodních věd Prešovské univerzity v Prešově.
Studie Tematické
Scholé očima studentů pedagogiky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Stanislav Suda
Caritas et veritas 2023, 13(2):30-37 | DOI: 10.32725/cetv.2023.019
V současné době se začíná rozbíhat odborná diskuse na téma obsahu učiva na všech typech škol. Tento diskurz je veden snahou zefektivnit vyučovací procesy, méně však již zdůrazňuje etické aspekty vzdělávání. Cílem výzkumných šetření bylo zjistit myšlenková zázemí termínů škola a scholé u studentů pedagogických oborů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále JU) a na základě anketních šetření a analýzy autorských esejů nahlédnout, jak se studenti pedagogiky orientují v původních významech slov z tohoto oboru. Následným krokem byla kategorizace výpovědí studentů dle způsobu uvažování na základě tohoto informačního vybavení. Ze vzešlých kategorií...
Pedagog jako subjekt duchovního rozvoje studentské mládeže
Hryhorii Vasianovych, Olena Budnyk, Yaroslav Melnyk, Kateryna Fomin
Caritas et veritas 2023, 13(2):51-62 | DOI: 10.32725/cetv.2023.021
Spiritualita člověka určuje vědecký pohled na lidskou existenci a hodnotové orientace. Jedním z důležitých úkolů pedagogické činnosti je proto rozvoj vysoké úrovně spirituality mezi studenty. Pro zkoumání této problematiky byl zvolen hermeneutický kontext, který se tradičně těší oblibě při analýze problémů psychologických, pedagogických a humanitních věd. Autoři upřesnili podstatu pojmu „duchovno“, popsali princip inherentní touhy jednotlivce po duchovním růstu a určili význam a funkci kultury a skutečné svobody v duchovním růstu mladého člověka. Vědecké analýze byly podrobeny aspekty kreativity spolu s úzkým vztahem subjektů vzdělávacího...
Formace srdce srdcem - Schelerovo pojetí Ordo amoris jako výzva (nejen) pro současnou pedagogiku volného času
Helena Zbudilová
Caritas et veritas 2023, 13(2):63-76 | DOI: 10.32725/cetv.2023.022
Článek se zabývá reflexí myšlenkového odkazu Maxe Schelera pro oblast současné pedagogiky volného času. Ústředním a klíčovým pojmem jeho filozofie hodnot bylo ordo amoris. Jeho pedagogický odkaz je tak hledán v perspektivě rozvoje individuálního ordo amoris jedince jako nejdůležitějšího faktoru výchovného procesu, a to nejen ve volnočasové výchově. Optikou volného času se článek zaměřuje na Schelerovo pojetí „Bildung“, klíčovou roli afektivní výchovy a profesní identitu pedagoga volného času. Inspirací se stává jeho vnímání fenoménu volného času a jeho pojetí člověka v kontextu jeho filozofické antropologie, personalistického a fenomenologického...
Spiritualita a religiozita dospívajících v kontextu radikalizace
Dominik Maximov, Soňa Lovašová
Caritas et veritas 2023, 13(2):77-89 | DOI: 10.32725/cetv.2023.023
Tento článek se zaměřuje na fenomén spirituality a religiozity slovenských adolescentů v kontextu jejich radikalizace. Teoretická část příspěvku představuje vymezení pojmů a také přehled jejich specifických souvislostí, které byly identifikovány na základě předchozích výzkumů. Empirická část popisuje autorův kvantitativní výzkum, v němž byly prokázány vzájemné vztahy mezi spiritualitou, religiozitou, rodinnými vztahy a radikalizací dospívajících. Výsledky výzkumu ukazují, že v sociální práci je nutné reflektovat spiritualitu klientů a vnímat ji jako nedílnou součást bio-psycho-sociálně-spirituálního vnímání jedince v kontextu jeho sociálního prostředí.
Studie Varia
Rituální kutilství: svépomocná cesta za smyslem
Jana Karlová
Caritas et veritas 2023, 13(2):90-102 | DOI: 10.32725/cetv.2023.024
Studie načrtává téma rituálního kutilství jako kreativní schopnosti improvizovat v situacích výrazné konfrontace s mnohohlasem životních preferencí a idejí. Teoretickým východiskem pro tento pohled je koncept divokého myšlení Clauda Lévi-Strausse. Rituální kutilství se zdá být svéráznou cestou za smyslem či spirituálním prožitkem navzdory vědecko-technicky orientovanému světu, v němž je obojí externalitou. Zvláštní pozornost je věnována tématu mladých lidí, kteří intuitivně zkoumají, jak ve světě bez závazných autorit a iniciačních rituálů dospět. Text v tomto ohledu nejvýrazněji odkazuje k myšlenkám Umberta Galimbertiho, které zasazuje do rámce prací...
„Čehos v světě hledal? Potěšení?“ Útěšná funkce Komenského Labyrintu světa a ráje srdce
Jan Hábl
Caritas et veritas 2023, 13(2):103-112 | DOI: 10.32725/cetv.2023.025
V této studii budeme sledovat, jakým způsobem Jan Amos Komenský realizoval svůj útěšný záměr v díle Labyrint světa a ráj srdce. Ze všech útěšných spisů, které Komenský napsal, se zaměříme pouze na tento, a to z dobrého důvodů. Test časem prokázal, že Labyrint jedinečným způsobem přesahuje ostatní Komenského díla, a to nejen tohoto období. Věhlas a oblíbenost, které se Labyrint již po staletí těší – jak mezi laickou veřejností, tak i odborníky – ukazuje, že se Komenskému právě v tomto díle podařilo útěšný záměr uskutečnit. Otázka zní, proč právě Labyrint? V čem spočívá jeho útěšné „kouzlo“? Cestou...
Narativní šetření o profesní identitě učitelů - příběhy prožitých zkušeností
Marco Paulo Maia Ferreira
Caritas et veritas 2023, 13(2):113-122 | DOI: 10.32725/cetv.2023.027
Cílem této výzkumné studie je porozumět profesní identitě učitelů na základě autobiografických vyprávění. Studie spadá do kvalitativního výzkumného paradigmatu, založeného na sociálně konstruktivistických postupech, kdy vyprávění pomáhají pochopit, jak lidé chápali události a zkušenosti, včetně jejich nadějí a plánů. Účastníky výzkumu bylo čtrnáct středoškolských učitelů s pěti až jedenáctiletou pedagogickou praxí. Metodou sběru dat bylo vyprávění příběhů a analýza dat byla založena na postupu tematické analýzy. Z analýzy dat vyplynula tři témata, z nichž lze vyvodit, že touha stát se učitelem začíná ještě před nástupem na univerzitu; praxe absolvovaná...
Recenze a články
Imrich Peres, Pavel Procházka (eds.). Smrť v tranzite (II.): biblické, historické, etické a praktické pozadie smrti. Praha: Institut vzdělávání ECM, 2023, 351 s., ISBN: 978-80-7356-050-8, 978-80-7356-051-5.
Jan Satke
Caritas et veritas 2023, 13(2):123-125
Zřejmě nic neovlivňuje lidské myšlení tolik, jako náš přístup ke smrti. Smrt jako taková je konstantou našeho života a nelze ji obejít. Nastavuje hranice našeho myšlení, vystavuje nás bolestné realitě omezenosti našeho života i veškerého našeho konání, vpisuje se nemilosrdně do našich životů.Není tedy divu, že fenomén smrti ovlivňuje lidské myšlení v mnoha oblastech. Promítá se do kultury společnosti, jejích náboženských, sociálních, zdravotnických, společenských i právních oblastí.
Vlastimil ŠVEC. Povolání chirurg: specifická pomáhající profese. Brno: Masarykova univerzita, 2022, 130 s., ISBN 978-80-280-0030-1.
Josef Nota
Caritas et veritas 2023, 13(2):126-127
Vlastimil Švec působil ve Středisku pro výzkum učebních metod a prostředků a na Vojenské akademii v Brně, poté mezi lety 1994–2000 vedl na Masarykově univerzitě katedru pedagogiky. Od roku 2001 působil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a v letech 2007–2011 byl děkanem Fakulty humanitních studií tamtéž. Od roku 2011 do současnosti je členem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.Jeho hlavním výzkumným zájmem je problematika učitelského vzdělávání, je autorem mnoha publikací zabývajících se přípravou na pedagogickou profesi. Zdůrazňuje v nich obzvláště význam osobnostní přípravy.