Caritas et veritas, 2018 (roč. 8), číslo 1

Editorial

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2018, 8(1):6  

Young Caritas - "Mladá charita" aneb "Mladé dobrovolnictví"

Petra Kámenová

Caritas et veritas 2018, 8(1):236-237  

Na mnoha židlích. Teorie charity (Caritaswissenschaft) jako interdisciplinární obor praktické teologie

Klaus Baumann

Caritas et veritas 2018, 8(1):10-17 | DOI: 10.32725/cetv.2018.003  

Příspěvek nejprve podává historický nástin vývoje oboru teorie charity (Caritaswissenschaft) a jeho postavení v kánonu oborů katolické teologie. Poté rozvíjí jeho vědecko-teoretickou definici (předmět, cíle, metody). Následně se příspěvek věnuje požadavkům interdisciplinární spolupráce jak v teologii, tak v jiných (vztahových) vědách (Bezugswissenschaften) na základě konkrétních výzkumných úkolů a projektů a ukazuje, jakou zvláštní úlohu a budoucí potenciály má teorie charity jako překlenovací obor mezi teologií a (nejen) sociální prací jako vědou, i když se tak často ocitá na mnoha židlích.

Sociální práce v dialogu s teologií - Myšlenky k významu spravedlnosti a milosrdenství pro sociální práci

Stephanie Bohlen

Caritas et veritas 2018, 8(1):26-33 | DOI: 10.32725/cetv.2018.005  

Je vedena diskuse o oprávněnosti kritiky milosrdenství jako základu motivace sociálního jednání, která byla vznesena v kontextu profesionalizačního procesu sociální práce. Po vyjasnění relevantních pojmů je diskutován vztah mezi milosrdenstvím a spravedlností. Cílem diskuse je zamezit neoliberálnímu zužování pojmu spravedlnosti, které by mohlo mít za následek omezení solidarity. Je poukázáno na to, že sociální práce může dostát svému úkolu jen při profesionálním úsilí o sociální spravedlnost ve spojení s připomínáním možnosti milosrdného jednání, u níž je objasněno její působení na utváření solidarity.

Teologie a sociální práce - oddělené světy, slepé místo nebo interdisciplinární obohacení? Úvahy o významu teologie pro koncepce sociální práce

Beate Hofmann

Caritas et veritas 2018, 8(1):43-50 | DOI: 10.32725/cetv.2018.007  

Článek vychází z německého kontextu a reflektuje možné role a funkce teologie pro teorie a metody sociální práce a praxi sociálních zařízení. Po úvodních poznámkách k vědecko-teoretickému zařazení teologie je diskutována role teologie při analýze a objasňování obrazů člověka, které jsou základem sociální práce, a prezentována na dvou příkladech pojetí identity a fragmentárnosti; následně je pozornost věnována reflexi hodnot, norem v dilematech sociální práce, objasnění potenciálu smyslu a zvládání kontingence, reflexi rituálů a zdrojů a vnímání institucionální role církve pro občanskou angažovanost či sociálně prostorové přístupy, aby byl ukázán význam...

Teorie charity (Caritaswissenschaft) jako zdroj a inspirace dnešní teologie

Peter Fonk

Caritas et veritas 2018, 8(1):61-68 | DOI: 10.32725/cetv.2018.009  

Do jaké míry může být teologie, a konkrétně teologická teorie charity, zdrojem poznání přicházejícím zvenku (locus alienus) pro teorii a praxi sociální práce? Zde nelze opomenout Ježíšovo přikázání lásky k Bohu a bližním jako podstatný znak křesťanství. Láska k Bohu je věrohodná do té míry, jak ji lze zakusit a jak je konkretizována v lásce k bližním. Charita a diakonie tedy mohou sloužit jako znak uskutečňování křesťanské existence vůbec a odkazovat na jádro křesťanské ortopraxe: Služba bližním je vždy také službou Bohu. Teologická teorie charity si tudíž zaslouží privilegované místo v rámci teologie, jejíž základní úkol se zde setkává se sebepojetím...

Význam teologie, zvláště teologické etiky, v rámci vysokoškolského vzdělávání v oblasti studia sociální práce

Jindřich Šrajer

Caritas et veritas 2018, 8(1):78-86 | DOI: 10.32725/cetv.2018.011  

Předložené pojednání reflektuje význam studia teologie, a zvláště teologické etiky, v rámci vysokoškolského vzdělávání v oblasti sociální práce. Článek objasňuje podstatu teologie a teologické etiky v jejich substancionalitě a proměnách. Akcentuje především pokoncilní podobu těchto věd, zvláště teologické etiky a v ní obsažené důrazy, ke kterým patří důraz na osobní odpovědnost, podmiňovanou schopností etického rozlišování a rozhodování, tedy osvojením si ctnosti moudrosti či prozřetelnosti. Právě v těchto důrazech lze přitom krom jiných přínosů (např. komplexního pohledu na realitu) spatřovat aktuální význam studia teologie, resp. teologické etiky,...

Kořeny služebného sklonění se k člověku

František Burda

Caritas et veritas 2018, 8(1):97-102 | DOI: 10.32725/cetv.2018.013  

Studie je zaměřena na téma identity služby, přičemž si klade základní otázku po povaze vztahu mezi tzv. identitou služby a teologicko-antropologickým pojetím obrazu člověka. Teologické principy jsou rozpracovávány a studovány v rámci diskurzu dogmatické teologie a rozvíjeny kulturní fenomenologicko-antropologická fakta (jevy) týkající se metadogmatické potřeby po spáse ve fenoménu služby. Ze zjevení vztahových diferencí uvnitř Trojice pro identitu člověka vyplývá potřeba propojení esence s existencí a teorie s praxí. Identita, aby byla sama sebou, musí být konkretizována. Platformou konkretizace vztahové identity je konkrétní služebná praxe. Fenomén...

Teologie a sociální práce ve Španělsku - přehled, zkušenosti a koncepce v magisterském studijním programu Sociální rozvoj na Katolické univerzitě San Antonio v Murcii

Rainer Gehrig

Caritas et veritas 2018, 8(1):110-118 | DOI: 10.32725/cetv.2018.015  

Předložený článek popisuje situaci ohledně nabídek studijních možností pro Sociální práci a Sociální pedagogiku ve Španělsku na soukromých katolických univerzitách a ohledně integrace teologických obsahů studia do kurikul. Ve druhé části jde o specifickou situaci a zkušenosti s integrací teologie na Katolické univerzitě San Antonio v Murcii (Španělsko), a to zejména v kombinovaném magisterském studijním programu "Sociální rozvoj".

Potenciály a rizika implementace výuky teologie do studijních programů Sociální práce

Wiesław Przygoda

Caritas et veritas 2018, 8(1):128-138 | DOI: 10.32725/cetv.2018.017  

Sociální práce je ve svém základním smyslu formou pomoci lidem, kteří jsou sociálně vyloučeni. Jedná se také o vědeckou disciplínu v rámci společenských věd, jejímž cílem je rozvíjet a zdokonalovat praktický model podpory s cílem dosáhnout efektivní úrovně psychosociálního fungování. Na konci 20. století vznikla sociální práce jako samostatný studijní obor zaměřený na profesní přípravu sociálních pracovníků na jejich budoucí povolání. Některé univerzity studium zavedly v rámci teologických fakult, což dává určitou naději na rozvoj disciplíny, ale také vyvolává určité pochybnosti. Lze se ptát: do jaké míry může být teologie prospěšná při studiu sociální...

Sociálně charitativní činnost církve v rámci moderních systémů sociální pomoci

Tadeusz Kamiński

Caritas et veritas 2018, 8(1):153-163 | DOI: 10.32725/cetv.2018.019  

Církevní a s církvemi spojené pomáhající organizace tvoří v mnoha zemích důležitou součást systémů sociálního zabezpečení. Takové subjekty, které jsou označovány jako Faith-Based Organisations, mají (nebo by měly mít) silně náboženský profil. Je to především teologicky zakotvená motivace, která je základem aktivity, ale i postoj k potřebným. Schopnost sjednotit materiální a duchovní pomoc je obzvláště důležitá. Hlavním problémem, kterému se článek věnuje, je tedy fungování teologicky založených organizací v oblasti veřejné sociální pomoci se zvláštním důrazem na katolickou Charitu. Nejprve jsou definovány základní pojmy. Poté jsou prezentovány politické...

V jakém smyslu je podle Bonaventury Bůh pokorný (K osmistému výročí Bonaventurova narození)

Ctirad Václav Pospíšil

Caritas et veritas 2018, 8(1):176-190 | DOI: 10.32725/cetv.2018.021  

Autor se v tomto příspěvku snaží rozklíčovat problematiku pojetí pokory v dílech Bonaventury z Bagnoregia (1217-1274) a zejména otázku, zda Bůh je podle tohoto myslitele pokorný. Na základě analýzy řady spisů zmíněného mistra dospívá autor ke zjištění, že pokora jako pohrdání sebou nemůže mít v Bohu své místo, nicméně pokora pravdivosti, která je prazákladem společenství, je podle Bonaventury tajemně přítomna v imanentní Trojici.

Teologické a sociální souvislosti inkluzivní podpory pro člověka s postižením ze strany křesťanského společenství

Alena Vyskočilová, Josef Slowík

Caritas et veritas 2018, 8(1):207-220 | DOI: 10.32725/cetv.2018.023  

Studie představuje teoretické souvislosti inkluzivního přístupu k lidem s postižením a znevýhodněním, a to nejenom jako moderního společenského fenoménu, ale také z pohledu křesťanské teologie a praktického křesťanství v rámci církevního společenství. Na kvalitativní výzkumné sondě využívající metodu fenomenografického rozhovoru se ženou s pohybovým postižením a jejími dvěma přáteli z křesťanského společenství jsou představeny možnosti i úskalí inkluzivní podpory takového společenství pro jedince se zdravotním postižením. Výpovědi respondentů ukazují na některé kategorie potřeb u osob s postižením, při jejichž naplňování může právě přirozeně proinkluzivní...

(Americká) spiritualita bez (amerického) náboženství. Sam HARRIS, Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení

Vladimír Šiler

Caritas et veritas 2018, 8(1):238-250  

Sam HARRIS, Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení. Praha: Dybbuk, 2017, 208 s., ISBN 978-80-7438-173-7.

Lawrence H. STAPLES, Vina. Prométheovský úděl

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2018, 8(1):251  

Lawrence H. STAPLES, Vina. Prométheovský úděl. Praha: Portál, 2016, 246 s. ISBN 978-80-262-1040-5.

Michael BURLEIGH, Pozemské mocnosti. Politická náboženství od velké francouzské revoluce do 1. světové války

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2018, 8(1):252-253  

Michael BURLEIGH, Pozemské mocnosti. Politická náboženství od velké francouzské revoluce do 1. světové války, LEDA Voznice ve spol. Rozmluvy, Praha, 2016, (překl. z angl. A. Faltýsková; 516 str.). ISBN 978-80-7335-415-2 (LEDA), 978-80-7533-010-9 (Rozmluvy)