Caritas et veritas, 2016 (roč. 6), číslo 2

Editorial

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2016, 6(2):6  

Církevní azyl jako výraz křesťanské odpovědnosti? - Sociálněetická reflexe

Petr Štica

Caritas et veritas 2016, 6(2):316-323  

Církevní azyl se v uplynulém roce stal po určitou dobu významným tématem v německé veřejné debatě: Co se dnes chápe pod církevním azylem? Mají církve právo poskytovat azyl? Je církevní azyl (kontroverzním) politickým nástrojem, nebo je legitimním výrazem toho, že k povinnostem církví náleží stát na straně chudých a lidí bez práv? Článek na základě situace v Německu popisuje, co se církevním azylem rozumí, a ukazuje, jakou roli hrála a hraje tato instituce v tradici církví. Následně uvádí sociálně-etická kritéria církevního azylu coby aktu občanské neposlušnosti.

O uprchlické krizi a roli náboženství při jejím řešení

Michal Opatrný, Jana Maryšková

Caritas et veritas 2016, 6(2):9-12  

s Paulem Michaelem Zulehnerem

"Jsme před tebou přistěhovalci a usídlenci jako všichni naši otcové" (1Pa 29,15). Příspěvek Starého zákona k etické otázce migrace

Adam Mackerle

Caritas et veritas 2016, 6(2):17-30 | DOI: 10.32725/cetv.2016.032  

Článek se věnuje starozákonnímu svědectví o otázce migrace. Poskytuje přehled těch nejzákladnějších relevantních textů a rozděluje je do dvou skupin: svědectví Izraele jako migranta a svědectví Izraele jako hostitele. Aniž si článek dělá nárok na úplnost, snaží se shrnout, v jakém smyslu mohou tyto texty přispět k dnešnímu etickému diskurzu na téma migrace. Ze sociálně-ekonomického hlediska je běženec kategorií lidí, které je třeba pomáhat, současně však je i hrozbou pro náboženskou integritu Izraele. V sociálně-kulturním a náboženském smyslu proto Starý zákon vyžaduje a současně předpokládá asimilaci migranta, ovšem se zásadní výjimkou, že ani migrant,...

Otázka "světové politické autority" v širším kontextu katolického sociálního myšlení

Roman Míčka

Caritas et veritas 2016, 6(2):47-64 | DOI: 10.32725/cetv.2016.034  

Článek nazvaný Otázka "světové politické autority" v širším kontextu katolického sociálního myšlení se s referencí na otázku "migrační krize" a "kosmopolitního principu" zabývá problematikou konceptu "světové politické autority" formulované v sociálním učení církve. Prezentuje a reflektuje širokou debatu v kontextu katolického sociálního myšlení ohledně povahy globální politické organizace a konceptu global governance zejména v posledních dvaceti letech. Dospívá k názoru, že sociální učení církve spojuje "světovou politickou autoritu" zejména s projektem OSN, nikoli s progresivním a radikálně extenzivním rozvojem globálních politických institucí.

Názory a postoje českých křesťanů k uprchlické krizi: Výsledky výzkumu mezi českými křesťany

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2016, 6(2):84-98 | DOI: 10.32725/cetv.2016.036  

Předkládaná studie představuje vybrané elementární výsledky sociálního šetření Křesťané a uprchlíci, které bylo realizováno v ČR v srpnu 2016. Tento výzkum se zaměřil na interpretaci některých témat souvisejících s tzv. uprchlickou krizí v EU praktikujícími křesťany. Svou základní povahou se jedná o studii teologickou, která využívá některé prvky z metodologie sociálních věd. V první části je nejprve rozpracována teoretická základna výzkumu, která za svou základní optiku přijímá teologii znamení času. Ve druhé části jsou představena vybraná zjištění výzkumu, která jsou pak v části třetí teologicky interpretována vzhledem k teoretickým východiskům celého...

Fenomén migrace z pohledu ideje rozvoje společného domova obsažené v sociálním učení církve, zvláště ve vyjádřeních papežů Benedikta XVI. a Františka

Jindřich Šrajer

Caritas et veritas 2016, 6(2):115-125 | DOI: 10.32725/cetv.2016.038  

Článek reflektuje fenomén migrace z pozic sociálního učení církve. Jeho cílem je podívat se na aktuální problém migrace na počátku třetího tisíciletí zvláště pohledem dvou posledních papežů, Benedikta XVI. a Františka, a to na základě reflexe dvou principů, kterými sociální učení církve zdůvodňuje svůj postoj k problematice migrace. Prvním ze zmíněných dvou principů je princip kosmopolitní (myšlenka společného domova, jednoho světa), druhým je princip politický. Zohlednění myšlenky jednoty lidského rodu a požadavku univerzálního bratrství je přitom v podání zmíněných papežů základní či spíše cílovou představou, od které odvíjí důležité výzvy k realizaci...

Druhá světová válka a problematika uprchlictví se zaměřením na českobudějovickou diecézi ve světle archivních materiálů biskupského archivu

Martin Weis

Caritas et veritas 2016, 6(2):138-148 | DOI: 10.32725/cetv.2016.040  

Druhá světová válka přinesla nezměrné utrpení mnoha milionům lidí. Nelze ani spočítat, kolik lidí muselo v důsledku válečných operací či z rozhodnutí státníků opustit své domovy a byli buď násilně deportováni či sami utekli do exilu. V této studii připomínáme problematiku uprchlictví spojenou s tímto tragickým úsekem lidských dějin ze specifického úhlu pohledu, a to uprchlictví jako součást dějin českobudějovické diecéze let 1938 až 1947 ve světle archivních materiálů biskupského archivu. Na autentických dokumentech si přibližujeme, jak otázku uprchlictví vnímal a často i sám jako uprchlík prožíval tehdejší katolický duchovní českobudějovické diecéze.

Přístup sociálních pracovníků k implementaci standardů kvality sociálních služeb

Markéta Elichová, Anna Sýkorová

Caritas et veritas 2016, 6(2):160-175 | DOI: 10.32725/cetv.2016.042  

Práce na základě analýzy výsledků výzkumného šetření popisuje přístup sociálních pracovníků ke standardům kvality sociálních služeb především z hlediska individuálního pojetí a chápání významu standardů pro sociální práci samotnými pracovníky, zejména s ohledem na jejich praxi v konkrétní organizaci. Názory a přístupy sociálních pracovníků jsou zasazeny do kontextu aktuální situace v oblasti sociálních služeb a MPSV připravované inovace standardů kvality. Na základě provedeného výzkumu jsou v textu popsány tři hlavní zdroje problémů při implementaci standardů, které se vyskytují na všech úrovních problematiky, od roviny celospolečenské po rovinu individuální....

Solidární zisk a efektivita lásky. Motivy současné katolické etiky tržního hospodářství

Vojtěch Mašek

Caritas et veritas 2016, 6(2):194-209 | DOI: 10.32725/cetv.2016.044  

Na podkladě interpretace významných proudů současné katolické etiky hospodářství článek zkoumá různé přístupy k překonávání deficitu hospodářské racionality v oblasti morálky a mravního deficitu v oblasti tržního hospodářství. Snaží se tak odpovědět na klíčovou otázku, zda a v jaké podobě je v současné globální ekonomické praxi možná hospodářská etika a jak k ní může specificky přispět katolické sociální myšlení a tradice.

Typologie dobra a zla: analýza díla O výchově křesťanského vladaře Erasma Rotterdamského

Ondřej Stulík

Caritas et veritas 2016, 6(2):227-241 | DOI: 10.32725/cetv.2016.046  

Článek pojednává o politické filozofii Erasma Rotterdamského v díle O výchově křesťanského vladaře a zaměřuje se na vztah pojmů dobrota, moudrost a moc v intencích vlády krále v prostředí monarchie jako systému vládnutí. Cílem je představit dobrou vládu jako typ politického systému a roli krále jako aktéra disponujícího politickou mocí vůči morálnímu dobru jako principu. Použitými metodami jsou framing a obsahová analýza. Hlavním zjištěním je apel na odpovědnost krále za službu poddaným, čímž Erasmus vytváří etický obsah legitimity vládnutí před Bohem (prostřednictvím moci uplatněné pro dobro všech za účelem společenské stability). Erasmův politicko-filozofický...

Má učení papežů o sportu vliv na teology v ČR? (analýza výsledků výzkumu)

Vojtěch Svoboda

Caritas et veritas 2016, 6(2):259-270 | DOI: 10.32725/cetv.2016.048  

Tato studie se zabývá teologickou reflexí sportu. V první části přibližuje způsob, jakým sport hodnotili Jan Pavel II. a Benedikt XVI. Hlavním zdrojem informací jsou v tomto bodě proslovy, dopisy a další texty, ve kterých věnovali oba papežové sportu značný prostor. Druhá část studie přináší odpovědi na otázky týkající se těla a sportu, které autor předložil vybranému vzorku teologů na území České republiky. Cílem studie je poskytnout možnost srovnání mezi těmito dvěma typy výpovědí. Mezi papežskými výpověďmi a oslovenými teology panuje převážná shoda v otázce přínosu sportu na úrovni jedince. Vybraná skupina teologů však neposkytuje žádnou výpověď...

Církevní, nebo světská diakonie?

Karel Šimr

Caritas et veritas 2016, 6(2):284-298 | DOI: 10.32725/cetv.2016.050  

Článek se pokouší teologicky reflektovat téma "světskosti" a "církevnosti" diakonie na příkladu vývoje Diakonie Českobratrské církve evangelické. V úvodu představuje dva odlišné postoje, které provázely vznik této organizace v roce 1989. Dále je zasazuje do kontextu teologické diskuse o diakonii v německém protestantském prostředí od 2. pol. 20. stol. do současnosti. S využitím podnětů teorie sociálních systémů N. Luhmanna, která chápe diakonii jako funkci náboženského systému vzhledem k ostatním dílčím systémům společnosti, usiluje o překonání dichotomie obou uvedených charakteristik jakožto fenoménů vlastních křesťanství samotnému a hledá možnosti...

Michael KLESSMANN (ed.), Handbuch der Krankenhausseelsorge

Jana Maryšková

Caritas et veritas 2016, 6(2):326-327  

Michael KLESSMANN (ed.), Handbuch der Krankenhausseelsorge, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2013, 4. přeprac. vyd., 368 s., ISBN 978-3-525-62403-6.

Mezinárodní konference Minorities and Majorities in the Middle East and Asia

Martin Klapetek

Caritas et veritas 2016, 6(2):324-325