Časopis pro reflexi křesťanských souvislostí v sociálních a humanitních oborech

Caritas et veritas 2017, 7(1):13-21 | DOI: 10.32725/cetv.2017.004

Spiritualita v sociální práci s ohledem na vzdělání a kompetence pomáhajícího

Tereza Cimrmannová
Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta, Katedra psychosociálních věd a etiky, Pacovská 350/4, 140 21 Praha 4

Spirituální dimenze člověka významně ovlivňuje kvalitu života, o tom dnes není sporu. Teoreticky je dobře zpracován koncept spirituálně senzitivní a spirituálně orientované sociální práce. Za jakých podmínek jsou však tyto koncepty životaschopné v praxi? Nakolik významná je osobní spiritualita sociálního pracovníka v rozhovoru s klientem? Součástí textu je prezentace limitů a rizik, pro něž mnoho sociálních pracovníků v církevních i jiných organizacích není a nemůže být expertem na duchovní potřeby uživatele služby. Tato realita nepopírá význam spirituality v sociální práci, jakkoli nemusí být jasně tématizován. V rámci pomáhajících profesí však existuje několik možností, jak se spiritualitě kvalifikovaně věnovat. Slepým místem a výzvou české praxe jsou pak duchovní potřeby klientů bez náboženského vyznání.

Klíčová slova: spiritualita, sociální práce, teologie, vzdělání, kompetence, spirituální bolest

Zveřejněno: 30. březen 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Cimrmannová, T. (2017). Spiritualita v sociální práci s ohledem na vzdělání a kompetence pomáhajícího. Caritas et veritas7(1), 13-21. doi: 10.32725/cetv.2017.004
Stáhnout citaci

Reference

  1. Libor MUSIL, Různorodost pojetí, nejasná nabídka a kontrola výkonu "sociální práce", Sociální práce / Sociálna práca 2/2008.
  2. Kenneth PARGAMENT, The Psychology of Religion and Coping: Theory, Research, Practice, London: The Guilford Press, 1997.
  3. Petr KOLAŘÍK, Identita sociálních služeb poskytovaných katolickou církví, Sociální práce / Sociálna práca 4/2008.
  4. Marie SVATOŠOVÁ, Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?, Praha: Grada, 2012.
  5. Michal OPATRNÝ, Sociální práce a teologie. Inspirace a podněty sociální práce pro teologii, Praha: Vyšehrad, 2013.
  6. René MILFAIT, Společné etické základy pastorační a sociální práce, in: Etika pro sociální práci, Ondřej FISCHER - René MILFAIT a kol., Praha: Jabok, 2010.
  7. Martina MOSSÓCZY, Charita ČR, její poslání, činnost a vize v současné české společnosti (diplomová práce, vedoucí Tereza Cimrmannová), Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2016.
  8. David BOUMA, Několik poznámek k rizikům sociální práce duchovních, in Rizika sociální práce, ed. Martin SMUTEK - Friedrich W. SEIBEL - Zuzana TRUHLÁŘOVÁ, Hradec Králové: Gaudeamus, 2010, s. 133-137.
  9. Ondřej FISCHER, Sociální práce může mít pastorační rozměr nejen v oblasti vztahu ke klientům, Sociální práce / Sociálna práca 4/2008, s. 50-53.
  10. Michal STRÍŽENEC, Súčasná psychológia náboženství, Bratislava: Iris, 2001.
  11. Věra SUCHOMELOVÁ, Senioři a spiritualita, Praha: Návrat domů, 2016.
  12. Tomáš HALÍK, Chci, abys byl, Praha: Lidové noviny, 2012.
  13. Vladimír SMÉKAL, Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal, 2001.
  14. Jan KAŇÁK, Postavení diskursu spirituality v sociální práci, Sociální práce / Sociálna práca 4/2015, s. 30-46.
  15. Martina BARÁKOVÁ - Michal KACZOR - Markéta ELICHOVÁ, Sociální pracovník jako archetyp postmoderního superhrdiny?, Sociální práce / Sociálna práca 5/2016, s. 122-131.
  16. © Prokop Remeš, Hagioterapie. Společnost pro hagioterapii a pastorační medicínu (on-line), dostupné na: www.hagioterapie.cz, aktualizace dne 21. 12. 2016, citováno dne 30. 12. 2016.
  17. Jarmila ČIERNÁ - Jan MAMULA, Duchovní témata a krize, in: Krizová intervence, Daniela VODÁČKOVÁ, Praha: Portál, 2012.
  18. Michal OPATRNÝ, Služba potřebným - diakonie jako konstitutivní prvek praxe církve, in: Praktická teologie pro sociální pracovníky, Michael MARTINEK a kol., Praha: Jabok, 2010, s. 62-70.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.