Caritas et veritas 2012, 2(1):19-26 | DOI: 10.32725/cetv.2012.004
Nejsvětější Trojice jako nejhlubší odůvodnění křesťanského povolání sloužit čili "být pro druhého"
- Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, Kněžská 8, 37001 České Budějovice
Přítomný článek hledá význam tajemství Nejsvětější Trojice pro život křesťana. Studie vychází z předpokladu, že ontologickým principem trojjediného Boha je láska. Opouští metafyzické kategorie a pojednává o Bohu v biblické perspektivě dějin spásy, v nichž Boží lásku můžeme zakoušet. Láska implikuje bytí ve vztahu, ve kterém se milující osoba zříká sebe a daruje se osobě milované. Přitom však sebe samu neztrácí, ale naopak, v sebedarování se seberealizuje. Láska tedy sjednocuje, aniž by ničila osobní identitu, kterou paradoxně buduje, a tak vytváří dokonalou jednotu v mnohosti čili dokonalé společenství. Účast na takovémto společenství, které existuje v trojjediném Bohu, se ukazuje být základním povoláním člověka, stvořeného k Božímu obrazu.
Klíčová slova: Trojice. Osoba. Vztah. Láska. Jednota. Alterita. Společenství. Život.
Zveřejněno: 30. březen 2012 Zobrazit citaci
Reference
- Ctirad Václav POSPÍŠIL, Jako v nebi, tak i na zemi. Náčrt trinitární teologie, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007.
- Ctirad Václav POSPÍŠIL, Teologie služby, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2002.
- Olivier CLÉMENT, Alle fonti con i Padri. I misteri cristiani delle origini, Testi e commento, Roma: Città Nuova, 1987.
- Luis Ladaria FERRER, Il Dio vivo e vero. Il mistero della Trinità, Casale Monferrato: Piemme, 1999.
- Dokumenty Mezinárodní teologické komise věnované christologii a soteriologii do roku 1995. Teologie - Christologie - Antropologie, I.D.3 (433), Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012.
- André MANARANCHE, Il monoteismo cristiano, Brescia: Queriniana, 1988.
- Jan HELLER, Bůh sestupující, Praha: Kalich OP, 1994.
- Ignazio SANNA, Il riscontro della Trinità nella vita del credente, Path 2/2003.
- Klaus HEMMERLE, Partire dall'unità. La Trinità come stile di vita e forma di pensiero, Roma: Città Nuova, 1998.
- Giuseppe Maria ZANGHÍ, Dio che è amore. Trinità e vita in Cristo, Roma: Città Nuova, 1991.
- Chiara LUBICH, Io prego così, Città nuova 19/1996.
- Enrique CAMBÓN, Trinità: modello sociale, Roma: Città Nuova, 1999.
- Nereo SILANES, La Santísima Trinidad, programa social del cristianismo, Salamanca: Secretariado Trinitario, 1991.
- Ctirad Václav POSPÍŠIL, Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, Praha: Krystal OP, 2006.
- Lubomír ŽÁK, Premessa: verso un'ontologia trinitaria, Abitando la Trinità. Per un rinnovamento dell'ontologia, eds. P. Coda, L. Žák, Roma: Città Nuova, 1998.
- Tomáš ŠPIDLÍK, My v Trojici, Olomouc: Refugium, 2000.
- Hans Urs von BALTHASAR, La verità è sinfonica. Aspetti del pluralismo cristiano, Milano: Jaca Book, 1991.
- Gisbert GRESHAKE, La fede nel Dio trinitario. Una chiave per comprendere, Brescia: Queriniana, 1999.
- Maria CAMPATELLI, La Trinità è la migliore comunità, Consacrazione e Servizio 11/2007.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.