Caritas et veritas - Nejnovější články
Výsledky 1 až 30 z 58:
Pavel Hošek, Jako anděl s polámanými křídly. Duchovní profil Karla Kryla, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2025, 220 stran, ISBN: 978-80-7325-607-4Recenze a články
Jan Hábl
Caritas et veritas 2026, 16(1):117-118 
Nakladatelství CDK vydalo poslední knihu prof. Pavla Hoška, religionisty z ETF UK, Jako anděl s polámanými křídly. Duchovní profil Karla Kryla. Jsem filosof výchovy. Proto hned na začátku této recenze přiznávám, že neumím číst knihy jinak než pedagogickým prizmatem. Budu se tedy v tomto textu dotýkat otázek formování osobnosti, výchovy k pravdě a charakteru. Hoškova kni ha si to navíc žádá sama: autor totiž nečte Kryla pouze jako rebela s kytarou, ale jako muže, který svými písněmi i životem formoval druhé – často nevědomky – po celé generace.
Technological Hegemony in the Global South: epistemicide, Dehumanisation and Digital DominationStudie Tematické
Chileshe Mulenga Nicholas, David Mutemwa
Caritas et veritas 2026, 16(1):103-116 | DOI: 10.32725/cetv.2026.010
This paper examines the dominance of Western technological systems in the Global South within an increasingly digitalised world where education, healthcare, governance, and social interaction are shaped by digital technologies. It argues that these systems reinforce epistemic inequality by privileging Western knowledge while marginalising indigenous epistemologies, thereby threatening human dignity, epistemic justice, and cultural identity. Drawing on Neil Postman’s concept of technopoly alongside African philosophical perspectives on relationality and communal knowledge, the study demonstrates how Western-controlled digital platforms and infrastructures...
Payment Cards and Consumerism in the Age of AI: towards a Mediation AccountStudie Tematické
Ehsan Arzroomchilar, Daniel D. Novotný
Caritas et veritas 2026, 16(1):88-102 | DOI: 10.32725/cetv.2026.009
We sometimes assume that technologies simply do what they are designed to do. Technology, however, brings new opportunities and risks into the world that would not have been possible otherwise. It often leads to effects that are unintended and/or unforeseen and exceed our pri mary intentions. It shapes environment, society, and even our own self-understanding. In this paper, we offer an account of one such technology, namely payment cards (and other related payment technologies), which are an important step in the direction of cashless society and Internet of Things. While conveniently facilitating the process of payment, these cards have been shown...
Artificial Intelligence in Psychotherapy: experiences of Aftercare Programme ClientsStudie Tematické
Kristýna Hellerová, David Urban, Jana Hamhalterová
Caritas et veritas 2026, 16(1):76-87 | DOI: 10.32725/cetv.2026.008
AI tools are increasingly present in mental health and addiction aftercare, yet little is known about clients’ perspectives in these settings. This qualitative study examines how adults in Czech aftercare programmes experience AI-supported tools across emotional, cognitive, and ethical dimensions. Using reflexive thematic analysis (Braun and Clarke) of transcribed semi-structured interviews with five clients in post-treatment recovery, the analysis identified themes of emotional support, cognitive structuring, and ambivalence regarding trust, rela tional authenticity, and data privacy. The findings suggest that AI can complement psycho social...
Artificial Intelligence and Social Diversity: Demographic Aspects and Security ChallengesStudie Tematické
Ivana Olecká, Josef Smolík
Caritas et veritas 2026, 16(1):56-75 | DOI: 10.32725/cetv.2026.007
Recent advances in artificial intelligence (AI) technologies are increasingly shaping everyday life. This study examined patterns of AI use in the Czech Republic and their relationship with demographic factors. A representative sample of 521 respondents aged 15 and above was surveyed between March and June 2024 using online and assisted interviews. Key variables included gender, age (adolescence/early adulthood, middle adulthood, late adulthood, old age), and highest level of education (elementary, vocational, secondary, tertiary). Results show that intensive use of AI accounts is limited: only a small proportion of respondents use AI daily or very...
The Anthropological Turn Towards Dialogue in the Age of Generative AIStudie Tematické
Milan Urbančok, Jozef Žuffa, Lucia Malíčková
Caritas et veritas 2026, 16(1):45-55 | DOI: 10.32725/cetv.2026.006
Generative artificial intelligence is reshaping the conditions of theological interpretation by changing how religious texts are searched, organised, questioned, and methodologically approached. This article examines the methodological and anthropological implications of integrating generative AI into theological research, with particular attention to the formu lation of research questions, the interpretation of textual corpora, and the responsibility of the human interpreter. The study is based on a theological-anthropological, hermeneutical, and conceptual analysis that draws on the authors’ research trajectory since 2023, including interdisciplinary...
The Word without a Speaker? Scripture, Its Meaning, and the Challenge of Large Language ModelsStudie Tematické
Jiří Dosoudil
Caritas et veritas 2026, 16(1):33-44 | DOI: 10.32725/cetv.2026.005
Recent developments in AI, particularly LLMs, have brought renewed attention to herme neutical questions concerning how meaning arises in language and whether it depends on the intention of a speaking subject. Against this background, the present study asks how Scripture can be understood as the Word of God in a context where language demonstra bly functions without a speaker, arguing that this situation challenges modern logocentric models of meaning rather than theological conceptions of Scripture. Methodologically, the article combines philosophical analysis of language, biblical-theological examination of the concepts of dābār and logos,...
Artificial Intelligence as a Challenge for Spiritual-theological Reflection in the Context of the Encyclicals Laudato si’ and Fratelli tuttiStudie Tematické
Michal Černý
Caritas et veritas 2026, 16(1):18-32 | DOI: 10.32725/cetv.2026.004
The development of generative artificial intelligence in the last three years has fundamentally transformed the forms of education, the shape of the labour market and the competencies needed for a successful life in modern society. Church documents have commented on tech nical and social changes since the late 19th century, but the perception of selected social changes and their spiritual and social risks is broader. This study aims to create a field of thought constituted by reflection on contemporary socio-religious themes and to contextualise these themes through the themes of two encyclicals of Pope Francis—Laudato si’ and Fratelli...
Rozhovor s Jurajem Hvoreckým o umělé inteligenci, obavách z jejího rozvoje, náboženství a pečovatelských robotech.Rozhovor
Daniel D. Novotný
Caritas et veritas 2026, 16(1):14-17
Mgr. Juraj Hvorecký, Ph.D. je slovenský filosof působící v České repub lice. Studoval filosofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a na Slip pery Rock University v Pensylvánii. Doktorát z filosofie získal na Filo zofickém ústavu v Bratislavě v roce 2005. V současnosti působí jako vedoucí Oddělení aplikované filosofie a etiky na Filosofickém ústavu AV ČR. Je autorem řady odborných publikací především z oblasti filoso fie mysli a aplikované etiky, zejména etiky nových technologií a institu cionální etiky. Aktivně se věnuje také popularizaci společenských věd a je členem Bioetické komise Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a Etické komise pro posuzování...
Umělá inteligence a transformace společnosti - zamyšlení nad současnými perspektivami a budoucími výzvami pro společenské a humanitní vědyEditorial
Daniel D. Novotný, Chileshe Mulenga
Caritas et veritas 2026, 16(1):4-5
Historie lidské civilizace je v mnoha ohledech příběhem přizpůsobování se proměnlivým podmín kám: klimatickým a environmentálním výkyvům, epidemiím i objevům nových materiálů a tech nologií. Každá z těchto transformací přetvořila lidský život způsobem, který je zároveň osvobozující i znepokojivý. Platí to pro přechod k zemědělství a pastevectví, stejně jako pro zvládnutí metalurgie, využití nových zdrojů energie či ovládnutí výroby čtyř základních materiálů, na nichž (jak popisuje v řadě svých knih Václav Smil) spočívá současná civilizace: oceli, čpavku, betonu a plastů. V sou časnosti, charakterizované zrychlujícím se tempem změn, probíhá další transformace:...
Sarah Jaquette Ray, Průvodce klimatickou úzkostí: Jak si udržet chladnou hlavu na zahřívající se planetě, Praha: Portál 2024, 198 stran, ISBN: 978-80-262-2187-6Recenze a články
Lucie Kolářová
Caritas et veritas 2025, 15(2):117-118
Autorka knihy, americká vysokoškolská pedagožka Sarah Jaquette Ray, je badatelkou v oboru environmentální humanistky.Zatímco a) samotná ochrana přírody se zrodila již počátkem 19. století v souvislosti s plošným vytěžováním přírodních zdrojů; b) pojem ekologie, úzce spjatý s ochranou životního prostředí, poprvé definoval Ernst Haeckel v r. 1866 a c) ochrana životního prostředí jako samostatný obor se rozvíjí po druhé světové válce (zejména pak v šedesátých a sedmdesátých letech), environmentální humanistika se etablovala až v poslední dekádě minulého století – v ČR je jako studijní obor založena prof. Hanou Librovou na FF MU v Brně roku...
ETIKA V PRAXI MEDIÁTORAStudie Varia
Silvie Ročovská
Caritas et veritas 2025, 15(2):103-116 | DOI: 10.32725/cetv.2025.021
Mediace je způsob řešení konfliktu, který považuje názorové odlišnosti ve společnosti za legitimní a hodnotově neutrální. Mediátor se při výkonu svého povolání ocitá v hodnotově nabitém poli, což ukazuje na důležitost etické reflexe. Mediace je realizována mnoha odbornými profesemi a uplatňována je také jako metoda sociální práce, proto se text inspiruje etikou v sociální práci. Cílem teoretické studie je představit etický kodex mediátora jako výraz étosu povolání, přiblížit jeho základní principy a hodnoty. Text reflektuje problematické situace, které vznikají při poskytování rodinné mediace v kontextu sociální služby v neziskových organizacích,...
Rozhovor s Jakubem Sirovátkou o filosofii výchovy, humanitě jako základnímu cíli výchovy člověka a její roli v dnešním světě.Rozhovor
Jakub Luksch
Caritas et veritas 2025, 15(2):12-16
Prof. Dr. Jakub Sirovátka, narozen 4. 1. 1971 v Praze, studoval filosofii a teologii v Německu a Itálii, působí od roku 2013 na Katedře filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se především etikou a filosofií náboženství, myšlením Immanuela Kanta, německou a francouzskou fenomenologií, obzvláště Emmanuelem Levinasem.
Humanita jako základní hodnota výchovy a vzdělávání (nejen) ve volném časeEditorial
Markéta Kropíková, Michal Opatrný
Caritas et veritas 2025, 15(2):4-5
Číslo Caritas et veritas 2/2025 vznikalo s vědomím, že je život v 21. století nesen napětím mezi masivní technologizací, společenskými otřesy a radikálním proměňováním lidských potřeb – a zároveň trvalou touhou po lidskosti, která navzdory přibývajícím nejistotám neztrácí na významu. Práce na většině článků byla proto vedena otázkou, která se v myšlení humanitních a sociálních věd periodicky vrací, ale v časech krize nabývá nové naléhavosti: Může současná výchova a vzdělávání ještě humanizovat člověka? A pokud ano, jakým způsobem?
Zygmunt Bauman, Leonidas Donskis. Morální slepota – ztráta citlivosti v tekuté modernitě. Praha: Pulchra, 2023, 312 s., ISBN 978-80-7564-091-8Recenze a články
Ján Mišovič
Caritas et veritas 2025, 15(1):130-133
Recenze knihy polsko-britského sociologa a litevského sociálního vědce, která se v pěti kapitolách vyjadřuje k problémům jednotlivce, lidstva i civilizace. Téma morálky a morálnosti se objevuje v pozadí celého textu. Autoři se ve vzájemném dialogu zabývají charakteristikou dnešní technokratické epochy, která si vše podřizuje. Poukazují na plíživé, nevratné civilizační změny, rekapituluji historické zkušenosti a přicházejí s poučením.
Reflexe a sebereflexe v kvalifikačním vzdělávání v sociální práci jako cesta k harmonické osobnosti pracovníkůStudie Varia
Zdeňka Dohnalová, Mirka Nečasová
Caritas et veritas 2025, 15(1):115-129 | DOI: 10.32725/cetv.2025.010
Podle Globální definice sociální práce je sociální práce akademickou disciplínou i prakticky založenou profesí, která podporuje sociální změnu a rozvoj, sociální soudržnost a zasazuje se o posílení a osvobození lidí. Naplnění tohoto poslání klade vysoké požadavky na osobnost sociálních pracovníků a na jejich profesní a osobní rozvoj, ke kterému vysokou měrou přispívá kultivace schopnosti reflexe a sebereflexe. V textu se tážeme po způsobu, jakým lze schopnost reflexe a sebereflexe u studujících podporovat a prohlubovat. Jako vhodný koncept podpory reflexe je navržen model jádrové reflexe a ALACT model. Možnost využití obou konceptů ve...
Kultura organizací, které poskytují sociální službyStudie Tematické
Veronika Kudrličková, Jitka Vacková, Radka Prokešová, Klaudie Němečková
Caritas et veritas 2025, 15(1):32-49 | DOI: 10.32725/cetv.2025.005
Nastavením fungující kultury v organizacích poskytujících sociální služby, kterou si vytváří každá organizace sama, může docházet k předcházení nežádoucích patologických jevů na pracovišti, jež mohou narušovat vztahy mezi zaměstnanci a ovlivnit chod celé organizace. Hlavním cílem výzkumu bylo vyhodnotit dimenze organizační kultury s využitím standardizovaného dotazníku dle Kollárika v organizacích poskytujících sociální služby. Dalšími cíli bylo zjistit, zda se na pracovišti objevují konflikty v souvislosti s organizační kulturou daného pracoviště a jaká jsou očekávání managementu od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. K výzkumu...