témata dalších čísel

Pro další čísla CetV byla stanovena následující témata, ke kterým redakce uvítá příspěvky jak v podobě odborných studií, tak i popularizačních článků. O zařazení popularizačního článku rozhoduje redakce, odborná studie podléhá kromě redakčního posuzování i procesu dvojí anonymní recenze. Redakce může odmítnout texty taktéž z případných kapacitních důvodů či nesouladu s profilem časopisu a zaměřením tematického čísla.

2/2025 Humanita jako základní hodnota výchovy a vzdělávání (nejen) ve volném čase

Texty jsou přijímány pouze v anglickém jazyce.

Uzávěrka: 30. 6. 2025

Směr výchovy a vzdělávání se v posledních desetiletích odklání od důležitého cíle, jímž je výchova k lidskosti. Ve světle aktuálních výzev v souvislosti se společenskými krizemi (ekologickou, energetickou, ekonomickou, migrační), důsledky pandemie covidu-19 i probíhající války na Ukrajině a s aplikací moderních trendů ve školství (digitalizace, implementace umělé inteligence) je potřeba znovu se zaměřit na humanitu jako účel výchovy a vzdělávání a otevřít téma nové perspektivy pedagogické humanizace jako zlidšťování člověka ve 3. tisíciletí. Kultivace humanity jako základní hodnoty výchovy a vzdělávání nabízí možnost širokého interdisciplinárního pohledu na člověka 21. století jakožto bio-psycho-sociálně-transcendentního celku a na rozvoj směřující k naplnění jeho lidského, odpovědného života. Jak orientovat jedince v konstitutivních hodnotách lidství, rozvíjet jeho bytí ve smyslu „být člověkem“, spoluutvářet jeho směřování ke spravedlnosti, rozumu, dobrotě a pravdě a podporou humanity prostřednictvím výchovy a vzdělávání zajistit fungování lidské společnosti, jejímž základním kritériem bude lidskost a služba člověku? Je v moci současné výchovy a vzdělávání humanizovat člověka?

Téma je zaměřeno na rozšíření obzorů současného pohledu na pojem humanita a síla lidskosti užitím různorodé optiky (pedagogické, filozofické, psychologické, historické, teologické) a v rozličných kontextech.

Klíčovými momenty mohou být: mír jako nejvyšší hodnota lidství (výchova k míru), harmonizace lidskosti a moderní technologie, lidská integrace, konkrétní osobnosti jako poslové humanity a jejich lekce lidskosti, rozvoj autonomie a lidskosti ve výchovně vzdělávacím procesu, pojetí humanity ve vybraných edukačních koncepcích, historické kořeny humanity, základní principy výchovy k lidskosti v proměnách času, výchova jako dílna lidskosti apod.

1/2026 Umělá inteligence a transformace společnosti - zamyšlení nad současnými perspektivami a budoucími výzvami pro společenské a humanitní vědy

Texty jsou přijímány pouze v anglickém jazyce.

Uzávěrka: 1.1.2026

Téměř všechny aspekty současného života jsou ovlivňovány novými digitálními informačními a komunikačními technologiemi. Moderní zařízení se stala běžnými a proměnila oblasti, jako je financování, doprava, výzkum, vzdělávání, zdravotní péče, zábava, a dokonce i náboženství. Tyto technologie nejsou neutrální; aktivně utvářejí a zprostředkovávají to, jak jednotlivci a komunity chápou smysl svého života, a v případě věřících i to, jak praktikují svou víru. Ovlivňují také to, jak náboženské instituce komunikují se svými stoupenci, kritiky a celou společností. Rychlý rozvoj pokročilých systémů, jako je umělá inteligence a internet věcí, přináší nejen příležitosti a vzrušení, ale také rizika a obavy. Objektivní i subjektivní rozměr těchto změn představuje významné výzvy pro jednotlivce, komunity, státy, nevládní a mezivládní organizace i tradiční náboženské instituce. Cílem tohoto čísla je prozkoumat a prohloubit naše porozumění moderním digitálním technologiím tím, že je budeme zkoumat různými optikami - pedagogickou, filozofickou, psychologickou, teologickou, historickou a sociální - v různých kontextech, včetně náboženství, etiky ,filozofie vzdělávání a literatury. s cílem zachovat lidský rozměr společenských a humanitních věd.

Klíčová slova: informační, mediální a digitální gramotnost; emoční a sociální inteligence; celoživotní vzdělávání; kulturní identita a rozmanitost.

2/2026 Pastorační služba a sociální vědy

Texty jsou přijímány pouze v anglickém jazyce.

Uzávěrka: 30. 6. 2026

Pastorace, pastýřská péče, duchovní péče – poimenika či pastorační péče je nedílnou součástí činnosti křesťanských církví od počátků jejich existence a činnosti. Je chápána jako služba věřícím i nevěřícím, víru praktikujícím i nepraktikujícím; jako služba, která se dotýká podpory zvládání náročných situací v životech jednotlivců i skupin či komunit, i mnohem šířeji jako „služba světu“, skrze kterou místní komunity křesťanů (farnosti, sbory, obce) podporují lidskou společnost, lidskou důstojnost a lidskou činnost v konkrétních historických, sociálních a geografických podmínkách.
Přitom však není možné označit za pastoraci jakoukoliv pomáhající či osvětovou činnost nebo občanské a komunitní angažmá. Nedílnou součástí pastorace a jejím základem je totiž komunikace evangelia, čímž ovšem není myšleno misijní působení a proselytismus. Jedná se spíše o transparentní komunikaci světonázorových a hodnotových východisek při řešení konkrétních problémů současného světa a lidí v něm. Teologicky řečeno, řešení konkrétních problémů lidí ve světě vychází z křesťanské víry, např. při identifikaci toho, co ohrožuje důstojnost člověka stvořeného k Božímu obrazu, a opírá se o křesťanskou etiku, např. při hledání řešení, které se pro daný problém jeví jako dobré a nejlepší na základě biblického étosu.
Pro identifikaci problémů dnešního světa a lidí v něm však disponují svými – často velmi přesnými – nástroji také sociální vědy. Přinášejí velmi užitečné znalosti o povaze takových potíží. Navíc dokáží také predikovat zamýšlené i neplánované dopady různých přepokládaných řešení jednotlivých problémů. V souvislosti s pastorací tak vzniká potenciálně nesnadný a možná i konfliktní prostor setkávání dvou pohledů na svět a jeho povahu, tj. dvou základních epistemologií a jejich teoretických východisek. Pastorace a její teologická východiska se následně při řešení zmíněných problémů často ocitají na „vedlejší koleji“ pro svou faktickou či údajnou analytickou nepřesnost, nižší nebo pomalou účinnost či nejednoznačný vliv a nesnadno měřitelné výsledky.

Číslo 2/2026 se chce zaměřit právě na toto pomezí teologie a sociálních věd, a to ve dvou obecných směrech uvažování: a) možnost využití sociálních věd a zejména jejich epistemologie v pastoraci a b) prezentace konkrétních výzkumů souvisejících s pastorací. Přijímány tedy budou zejména články zaměřené na:

· výzkum tzv. jednotlivin – tedy konkrétních exemplárních příkladů přístupů k pastoraci využívajících sociálněvědní zjištění či postupy zkoumání světa;
· výzkumné studie či přehledové články zaměřené na dilematické situace reflektované a řešené v kontextu pastorace: Jak se zachází s napětím mezi množstvím a kvalitou poskytovaných podpůrných postupů a intervencí? Jak různě přemýšlejí pastorační pracovníci nad neutralitou nebo favoritismem ve vztahu ke spirituální rovině klientů jejich služeb?;
· výzkumné či teoretické studie zaměřené na zacházení s konceptem pravdy v rámci pastorační péče, a to také ve vztahu k ontologicko-epistemologickým východiskům;
· výzkumné či přehledové statě zaměřené na možná napětí mezi horizontálním (společenským) a vertikálním rozměrem pastorační péče;
· výzkumné či teoretické statě zaměřené na sociálními vědami popisované a uchopitelné jevy pojímané jako znamení času;
· články reflektující princip graduality jako pastoraci sledující teologické cíle a respektující sociálněvědní poznatky o člověku, lidských vztazích a problémech lidí v současném světě;
· výzkumné či teoretické reflexe zaměřené na způsoby využívání sociálněvědních zjištění a výzkumných postupů v pastorační péči s ohledem na jejich ontologicko-epistemologická východiska;
· výzkumné či teoretické reflexe zaměřené na způsoby zacházení s právním kontextem poskytování služeb v rámci pastorace, především ve vztahu k dětem a zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, ale také ve vztahu k profesionálnímu tajemství.