Caritas et veritas, 2017 (roč. 7), číslo 1

Editorial

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2017, 7(1):6  

Uchopení křesťanského poselství v sociální službě Diakonie ČCE

Štěpán Brodský

Caritas et veritas 2017, 7(1):241-245  

Tento příspěvek shrnuje současné uchopení křesťanského poselství v sociální službě Diakonie ČCE. Obrací se k teologické a historické motivaci diakonické práce. Reflektuje fakta o současných zkušenostech zaměstnanců Diakonie ČCE s církví či jejich aktivním vyjadřováním křesťanské víry. Uvádí praktický příklad spojení Diakonie s ČCE prostřednictvím smluv o spolupráci a z nich vycházejících modelů práce duchovních ve střediscích Diakonie. Popisuje dva vzdělávací programy pro zaměstnance Diakonie, které jim nabízejí možnost prvotního seznámení se či dalšího prohloubení vědomostí o křesťanském poselství a zkušeností s ním. Závěrem představuje práci Diakonie...

O spiritualitě v sociální práci

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2017, 7(1):9-12  

s Pavlem Navrátilem

Spiritualita v sociální práci s ohledem na vzdělání a kompetence pomáhajícího

Tereza Cimrmannová

Caritas et veritas 2017, 7(1):13-21 | DOI: 10.32725/cetv.2017.004  

Spirituální dimenze člověka významně ovlivňuje kvalitu života, o tom dnes není sporu. Teoreticky je dobře zpracován koncept spirituálně senzitivní a spirituálně orientované sociální práce. Za jakých podmínek jsou však tyto koncepty životaschopné v praxi? Nakolik významná je osobní spiritualita sociálního pracovníka v rozhovoru s klientem? Součástí textu je prezentace limitů a rizik, pro něž mnoho sociálních pracovníků v církevních i jiných organizacích není a nemůže být expertem na duchovní potřeby uživatele služby. Tato realita nepopírá význam spirituality v sociální práci, jakkoli nemusí být jasně tématizován. V rámci pomáhajících profesí však existuje...

Spirituální citlivost charitních služeb: Proč a jak pracovat se spirituální dimenzí životní situace klientů

Jakub Doležel

Caritas et veritas 2017, 7(1):32-49 | DOI: 10.32725/cetv.2017.006  

V prostředí společnosti, kde tradiční církve ztratily svůj monopol na definování podmínek spirituálního života člověka, se mohou pracovníci zařízení církevních charit, ale i dalších pomáhajících organizací, cítit bezradní, jakým způsobem mají naplňovat postulát celostního přístupu k životní situaci svých klientů a pacientů, nezaměňovat koncepty spirituality a náboženství a využít rámec svých profesních kompetencí i s ohledem na spirituální dimenzi života příjemců svých služeb. Článek k tomu nabízí praktické podněty. Nejprve legitimizuje úsilí charitních pracovníků inkorporovat práci se spirituální dimenzí svých klientů za pomoci odkazu na diskurzy...

Martyria jako jeden z křesťanských aspektů pomáhajícího pracovníka

Jana Maryšková

Caritas et veritas 2017, 7(1):69-79 | DOI: 10.32725/cetv.2017.008  

Článek se zabývá tématem martyrie jako jednoho z křesťanských aspektů pomáhajícího pracovníka. V první části se článek věnuje vymezení termínu křesťanský pomáhající pracovník a zodpovězení otázky, zda pod tímto označením rozumíme křesťanského pracovníka či pracovníka jednajícího křesťansky. V druhé části článek pojednává o úkolu křesťanského pomáhajícího pracovníka být vůči druhým lidem Božím svědkem - martyrem. Ukazuje tři aspekty tohoto svědectví: pomáhajícího pracovníka jako martyra Boží kenoze, jako martyra Božího con-solatio a konečně jako martyra Boží proměňující moci v člověku.

Charity a diakonie - poskytovatelé sociálních služeb nebo sekundární církevní struktura?

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2017, 7(1):92-98 | DOI: 10.32725/cetv.2017.010  

Studie se zabývá vztahem mezi pomáhajícími organizacemi zřízenými církví a zřizující církví. Vychází z obecného charitativního úkolu křesťanů, který je v současné době uskutečňován právě církevními pomáhajícími organizacemi akreditovanými jako poskytovatelé sociálních služeb. Studie ukazuje, jak je díky této praxi charitativní úkol církví podvazován. Příčina tohoto stavu je identifikována v odlišném vnímání organizací a jejich práce v církevním prostředí a ve světském prostředí. Světské sekulární prostředí nechápe charitativní organizace jako součást církve, která skrze ně realizuje svůj charitativní úkol, ale spíše jako dceřinou firmu církve. V důsledku...

Charita jako třetí sektor společnosti v Polsku

Wiesław Przygoda

Caritas et veritas 2017, 7(1):106-114 | DOI: 10.32725/cetv.2017.012  

V současném Polsku funguje celá řada institucí zaměřených na sociální práci, které lze zařadit do tzv. občanského sektoru. Mezi církevními organizacemi využívajícími služeb dobrovolníků hraje klíčovou roli římskokatolická Charita. Článek se věnuje její právní a organizační situaci. Nejprve popisuje tíživé období druhé poloviny 20. století, kdy byla sociální práce v Polsku pod přímou kontrolou komunistických vládních orgánů. Následně vystihuje právní základ pro fungování církevních institucí v systému sociálního zabezpečení demokratického Polska. Posledním tématem je kodifikace statutu dobrovolníka a veřejně prospěšných organizací. Dobrovolníci spolupracující...

Proč jedná sociální pracovník fanaticky, cynicky, nebo vyrovnaně? K souvislostem mezi spiritualitou a morálním postojem k tomu, co nelze změnit

Vojtěch Šimek

Caritas et veritas 2017, 7(1):125-135 | DOI: 10.32725/cetv.2017.014  

Autor vychází z rešerše relevantních českých zdrojů a přispívá do české odborné diskuse na téma spiritualita a sociální práce příspěvkem vycházejícím z křesťanské filosofie a teologie. Autor zkoumá některé základní souvislosti mezi vybraným centrálním aspektem spirituality sociálního pracovníka a morálním postojem sociálního pracovníka k tomu, co nemůže změnit a vadí mu; jde o aspekt hledání objektivního smyslu života. Autor ukazuje souvislosti s pomocí vybrané typologie - fanatik, cynik, vyrovnaný stoik a vyrovnaný křesťan a nabízí sociálním pracovníkům a studentům sociální práce inspirativní typologický nástroj k sebereflexi. Obecné analýzy jsou...

Diakonie ve veřejné sféře - dcera nebo sestra církve? Církev a diakonie mezi oddělením a přiblížením

Karel Šimr

Caritas et veritas 2017, 7(1):148-153 | DOI: 10.32725/cetv.2017.016  

Příspěvek se pokouší o lokalizaci soudobých rozvinutých podob organizovaných diakonických aktivit vzhledem k církvi a společnosti. Na základě historické, sociologické a teologické analýzy křesťanského pomáhajícího jednání s ohledem na jeho vývoj v novověku artikuluje názor, že pro reflexi institucionalizované diakonie a charity v moderní funkcionálně diferencované společnosti nedostačuje teorie konstitutivních znaků církve, chápající diakonii jako jeden z realizačních znaků církve, ale je přiměřenější ji popsat jako spojení systémů náboženství (křesťanství) a sociální pomoci (sociální práce) - a tedy chápat ji nikoli jako dceru, nýbrž jako sestru církve....

Kresťanský profil Charity na Slovensku z pohľadu jej zamestnancov

Jozef Žuffa

Caritas et veritas 2017, 7(1):161-166 | DOI: 10.32725/cetv.2017.018  

Služba blížnemu je dôležitým pilierom identifikácie cirkevného života a identity kresťana. Jednou z platforiem na jej realizáciu je organizácia Charity, ktorá pôsobí celosvetovo, na Slovensku funguje pod názvom Slovenská katolícka charita. Štúdia skúma vnímanie kresťanského profilu zamestnancov Charity formou pološtrukturovaných rozhovorov. Cieľom výskumu je predstavenie rôznosti a obsahov kresťanského rozmeru Charity z pohľadu vybraných respondentov. Výsledky poukazujú na vnímanie respondentov v oblasti spirituálnej starostlivosti o klienta a flexibilnej ponuky služieb podľa aktuálnej núdze blížnych.

Morálka péče - vznik, ohlasy a pokračování z pohledu psychologie morálky

Alena Pikhartová

Caritas et veritas 2017, 7(1):173-182 | DOI: 10.32725/cetv.2017.020  

Zásadní předěl v pojetí psychologie morálky a v její metodologii znamenal Gilliganové výzkum žen zvažujících interrupci. Použitím dilematu z reálného života objevila novou oblast morálky. Gilliganové práce čelila značné metodologické kritice. Předpoklad, že existuje mužská a ženská morálka, nebyl dalšími výzkumy potvrzen. Obecně uznávány jsou však paralelně vedle sebe existující dvě morální orientace - na péči a na spravedlnost. Z tohoto základu vychází poměrně mladý filozofický proud etiky péče. Východiskem je perspektiva péče soustředící se na potřeby lidí, vylepšování skutečných vztahů a rozvíjení citlivosti vůči aktuální situaci.

Kanonické právo a spiritualita

Stanislav Přibyl

Caritas et veritas 2017, 7(1):193-204 | DOI: 10.32725/cetv.2017.022  

Cílem článku je poukázat na užitečnost kanonického práva pro duchovní život věřících a vyvrátit zakořeněnou představu, že právo spiritualitu spíše umrtvuje nebo brzdí. Nejprve postupuje historicky a uvádí příklady církevní disciplíny, které se v dějinách prokázaly jako významná pomoc prožívání spirituality, zejména zasvěcený způsob života. Dále poukazuje na obřadové bohatství východních církví i na problémy spjaté s liturgií křesťanského Západu a uvádí právní prostředky, které zajišťují, aby se liturgická praxe vykonávala k duchovnímu prospěchu věřících. Podrobněji pak analyzuje různé formy zasvěceného života a způsob, jakým je pojímá kanonické právo....

Vybrané podněty biskupských synod o rodině (2014, 2015) a postsynodální apoštolské exhortace Amoris laetitia (2016) pro pomáhající profese

Jindřich Šrajer

Caritas et veritas 2017, 7(1):218-228 | DOI: 10.32725/cetv.2017.024  

Článek reflektuje výpovědi posynodální apoštolské exhortace papeže Františka Amoris laetitia s cílem specifikovat její podněty pro pomáhající profese, církevní pastorační praxi a oblast sociální práce. Implicitně se zde řeší otázka, zda tyto podněty, které vychází z křesťanského pohledu na svět a u zainteresovaných ho předpokládají, mají svoji relevanci pro sociální práci, u které tento pohled není podmínkou ani obecným standardem. Z tohoto důvodu článek nabízí rovněž stručný pohled na podobu a význam křesťanského etického paradigmatu v dějinách církve.

Martin WEIS, Josef Hlouch: pastýř a homiletik

Jaroslav Hrdlička

Caritas et veritas 2017, 7(1):246-247  

Martin WEIS, Josef Hlouch: pastýř a homiletik, Praha: Vyšehrad, 2016, 283 s., ISBN 978-80-7429-791-5.

Stanislav SYNEK, Duše jako místo dění světa: Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2017, 7(1):248-249  

Stanislav SYNEK, Duše jako místo dění světa: Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela, Praha: Togga, 2014, 252 s., ISBN 978-80-7476-071-6.

Peter VOLEK, Človek, svobodná vôľa a neurovedy

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2017, 7(1):250-251  

Peter VOLEK, Človek, svobodná vôľa a neurovedy, Ružomberok: Verbum, 2015, 217 s., ISBN 978-80-561-0241-1.