Caritas et veritas 2024, 14(2):4-5

35 let druhých dějin české sociální práce

Jan Kaňák

Když jsme plánovali tematické zaměření tohoto čísla, přemýšleli jsme nad ním především v kontextu určité reflexe novodobé historie sociální práce v našem geografickém prostoru. Naše historizující uvažování bylo však, v dobrém slova smyslu, konfrontováno s tím, co již před lety reflektovala Pavla Kodymová, působící na první katedře sociální práce vzniklé po roce 1989 u nás – tedy s tím, že spíše než obrat k historickému pohledu je možné předpokládat zájem o popis a porozumění pohledu současnému, byť v něm jsou historické reflexe do jisté míry obsaženy. Setkáte se s nimi především v článku The social-pedagogic aspect in the works of John Amos Comenius and his legacy to the modern world (autorek Lenky Haburajové Illavské a Lýdie Leškové). Ze samotného názvu je patrné, že se v článku protíná současnost a historie. Autorky poukazují na šíři díla Komenského, specificky pak na jeho sociální rozměr. Základní ideje textu jsou vztaženy k tvrzení, že celý náš život je školou, a proto by bylo dobré, aby byl jedinec formován holisticky. Z tohoto východiska autorky vyvozují možné inspirace pro současnou dobu. S historizujícím pohledem se potkáme také v textu Andreje Mátela a Andrei Pressové Krejčí, kteří se zaměřili na respekt k různorodosti v profesní etice. Sociální práci vnímají jako hodnotově silně ovlivněnou disciplínu (jak v kontextu praktické činnosti, tak v kontextu akademické podoby sociální práce). Respekt k diverzitě chápou jako jednu z centrálních hodnot oboru. Tuto hodnotu autoři představují v historickém kontextu. Článek může být velmi užitečný především těm, kteří chtějí porozumět respektu k různorodosti hlouběji, a rovněž i těm, kteří se zajímají o genezi etických kodexů profese sociální práce, jejichž kořeny spatřují v památné publikaci Social Diagnosis.

Přijato: 18. prosinec 2024; Zveřejněno: 25. leden 2025  Zobrazit citaci