Časopis pro reflexi křesťanských souvislostí v sociálních a humanitních oborech

Caritas et veritas 2013, 3(1):29-39 | DOI: 10.32725/cetv.2013.004

Cyrilometodějská úcta v Chorvatsku v 19. a 20. století

Anežka Kindlerová
Národní knihovna ČR - Slovanská knihovna, Klementinum 190, 110 00 Praha 1

Článek hodnotí rozšíření cyrilometodějského kultu v Chorvatsku v 19. století a v první polovině 20. století, úpadek této úcty po druhé světové válce a snaha o její obnovení prostřednictvím papeže Jana Pavla II. Poukazuje na fakt, že přestože byli benediktinští mniši hlaholáši "žáci" sv. Cyrila a Metoděje, cyrilometodějský kult v Chorvatsku nerozvíjeli ani nepodporovali. Úcta ke svatým bratřím ze Soluně a jejich žákům byla v tomto prostoru obnovena až v 19. století zásluhou několika významných národních obrozenců v čele s biskupem Josipem Jurijem Strossmayerem. Jelikož se paralelně o rozšíření cyrilometodějské úcty zasloužili řeckokatolíci z križevecké eparchie, je ústředním tématem článku historie katolíků východního obřadu v Chorvatsku a cyrilometodějská úcta jejího představitele v první polovině 20. století biskupa Dijonizija Njaradiho. Druhá polovina 20. století přinesla s nástupem komunistické moci ve střední a východní Evropě velkou stagnaci cyrilometodějského kultu, který se snažil v osmdesátých letech obnovit papež Jan Pavel II.

Klíčová slova: cyrilometodějský kult, Chorvatsko, hlaholáši, Josip Juraj Strossmayer, encyklika Grande munus, katolíci východního obřadu, križevecká eparchie, Dijonizije Njaradi, encyklika Slavorum apostoli.

Zveřejněno: 30. březen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kindlerová, A. (2013). Cyrilometodějská úcta v Chorvatsku v 19. a 20. století. Caritas et veritas, 3(1), 29-39. doi: 10.32725/cetv.2013.004
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ludmila PACNEROVÁ, Staročeské literární památky a charvátská hranatá hlaholice, Slovo 56-57/2006-07, s. 405-420.
    2. Mirjana GROSS, Vijek i djelovanje Franje Račkoga, Zagreb: Liber, 2004.
    3. Ratko PERIĆ, Slavenski apostoli - Slavorum apostoli, Crkva u svijetu 20/4/1985, s. 379-385.
    4. Franc KOSAR, Anton Martin Slomšek: knez in škof lavantinski: Drobtinice 1863, Maribor: Slomšekova založba, 1997.
    5. František CINEK, Velehrad víry: Duchovní dějiny Velehradu, Olomouc: Lidové knihkupectví a nakladatelství, 1936.
    6. Bohumil ZLÁMAL, K velehradské vlastizradě, Olomouc, 1937.
    7. Ante MATELJAN, Hrvatska crkva sv. Jeronima u Rimu, Crkva u svijetu 2/1989, s. 183-185.
    8. Národů slovanských nesmrtelný okružní list od Sv. Otce Lva XIII. "Grande munus": O úctě sv. Cyrilla a Metoděje, apoštolů velké Slavie 1880-1905, Velehrad: M. Melichárek, 1905.
    9. Adolf JAŠEK, Výklad idey cyrillo-methodějské, Velehrad : Nakladatelství Cyrillo-Methodějské literatury a památek velehradských M. Melichárka, 1909.
    10. Zoran GRIJAK, Politička djelatnost vrhbosanskog nadbiskupa Josipa Stadlera, Zagreb: Hrvatski institut za povijest, 2001.
    11. Hrvatska enciklopedija, knjiga 11 Tr-Ž, Zagreb : Leksikografski závod Miroslav Krleža, 2009.
    12. Dostupné na: http://www.mojzumberak.com/zumberak.php?id=2, citováno dne 15. 4. 2013.
    13. Janko ŠIMRAK, De relationibus Slavorum Meridionalium cum Sancta Sede Apostolicae saeculis XVII. et XVIII., Zagreb, 1926.
    14. Janko ŠIMRAK, Graeco-Catholica Ecclesia in Jugoslavia, Zagreb, 1931.
    15. Zlatko KUDELIĆ, Marčanska biskupija: Habsburgovci, pravoslavlje i crkvena unija u Hrvatsko-slavonskoj vojnoj krajini (1611-1755), Zagreb: Hrvatski institut za povijest, 2007.
    16. Ю. ДЖУЖАР, Католицька церква вiзантiйско-словянського обряду в Юугославiï, Рим, 1986.
    17. Apostolat sv. Ćirila i Metodija i sv. sjedinjenje, Zagreb, 1914.
    18. Sv. Otec, Pius XI., posílá k oslavě 1100. narozenin sv. Cyrila apoštolský list biskupům československým a jugoslávským, Apoštolát sv. Cyrila a Metoda pod ochranou bl. Panny Marie, 4/18/1927, s. 121-124.
    19. Hrvatski pohod u Prag: na proslavu 1000-godišnjice sv. Većeslava, Zagreb: Pripravni odbor, 1929.
    20. Stipan BUNJEVAC, Glas koncila 15/17/18/19/21/22/23/24/26/2005.
    21. © Magnifici eventus, dostupné na: http://www.vatican.va/holy_father/john_xxiii/apost_letters/documents/hf_j-xxiii_apl_19630511_magnifici-eventus_lt.html, citováno dne 15. 4. 2013.
    22. © Antiquae nobilitas, dostupné na: http://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/apost_letters/documents/hf_p-vi_apl_19690214_antiquae-nobilitatis_lt.html, citováno dne 15. 4. 2013.
    23. © Egregia virtutis, dostupné na: http://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/apost_letters/documents/hf_jp-ii_apl_30121980_egregiae-virtutis_it.html, citováno dne 15. 4. 2013.
    24. © Zařadili se tak vedle sv. Benedikta, kterého prohlásil patronem Evropy papež Pavel VI. dne 24. října 1964 apoštolským listem Pacis nuntius: dostupné na: http://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/apost_letters/documents/hf_p-vi_apl_19641024_pacis-nuntius_it.html, citováno dne 15. 4. 2013.
    25. © encyklika Slavorum apostoli, dostupné na: http://www.farnostvelehrad.cz/dokument/Slavorum-apostoli-105/, citováno dne 15. 4. 2013.
    26. Zvonimir KUREČIĆ, Proslava 1100. obljetnice smrti svetoga Metoda 885-1985, Žumberački krijes, 1986.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah