Caritas et veritas, 2018 (roč. 8), číslo 2

Editorial

Kateřina Brichcínová

Caritas et veritas 2018, 8(2):6  

Druhý ročník islamologické konference v Českých Budějovicích

Martin Klapetek

Caritas et veritas 2018, 8(2):225-226  

Rozhovor o životě a díle Jacquesa Maritaina s paní Klárou Jirsovou

Zuzana Svobodová

Caritas et veritas 2018, 8(2):10-11  

Přirozené právo a integrální humanismus u J. Maritaina: Vychovatelské výzvy

Zuzana Svobodová

Caritas et veritas 2018, 8(2):12-20 | DOI: 10.32725/cetv.2018.032  

Článek zkoumá na základě analýzy textů významného francouzského myslitele jeho pojetí přirozeného práva a humanismu s cílem nabídnout inspiraci pro dnešní výchovu člověka. Jde o rozbor Maritainových prací zejména z oblasti politické filosofie (Integral Humanism and the Crisis of Modern Times, Christianity and Democracy, Man and the State, The Peasant of the Garonne: An Old Layman Questions himself about the Present Time), filosofie výchovy (Education at the Crossroads, Philosophy and Education, Education and the Humanities, Moral and Spiritual Values in Education, The Crucial Problem of the Education of the Human Being, Pour une philosophie de l'éducation)...

Integrální výchovou k integrálnímu humanismu: Jacques Maritain a jeho filozofie výchovy

Helena Zbudilová

Caritas et veritas 2018, 8(2):31-44 | DOI: 10.32725/cetv.2018.034  

Článek se soustřeďuje na pedagogický odkaz díla novotomistického filozofa Jacquesa Maritaina (1882-1973). Jeho filozofie výchovy je hledána zejména v perspektivě personálního a integrálního principu edukace a s ohledem na autorovu tezi o "integrální výchově směřující k integrálnímu humanismu". Článek přináší přehled autorovy pedagogické a publikační činnosti. Jeho dílo Humanisme intégral (1936) usouvztažňuje se závěry autorových zásadních pedagogických děl: Education at the Crossroads (1943), The Education of Man (1963) a Pour une Philosophie de l'Éducation (1959, 1969). Osoba jako ústřední bod Maritainovy filozofie výchovy je nazírána prizmatem požadavku...

What's Wrong in Modern Education? Maritain's Warning is Valid Today More than Ever

Andrej Rajský

Caritas et veritas 2018, 8(2):59-77 | DOI: 10.32725/cetv.2018.036  

The neo-Thomist philosopher Jacques Maritain, in his pedagogical work Education at the Crossroads (1943), which contains four lectures delivered at Yale University, organically presents his dual vision on which his educational-philosophical considerations are based: awareness of values that make the person one universe and 'the absolute', which is connected with the sense of historical forms and needs. Transhistorical ideals need to be transferred to time structures. Education at the Crossroads deals with pedagogical questions in relation to the nature and aim of the human person, especially in the function of requirements typical for modern civilisation...

Hledá člověk víc než sám sebe? Podněty Patočkova a Franklova pojetí lidského hledání smyslu k Maritainově integrálnímu humanismu na začátku 21. století s ohledem na nábožensko-pedagogické kladení otázek

Ludmila Muchová, Petra Hořejší

Caritas et veritas 2018, 8(2):78-92 | DOI: 10.32725/cetv.2018.037  

Článek dává do vztahu Maritainův výklad o integrálním křesťanském humanismu v konfrontaci s humanismem materialistickým, člověkostředným, s myšlenkami filosofa J. Patočky a psychoterapeuta V. E. Frankla. Oběma byla společná hluboká zkušenost s totalitními režimy, které Maritain považoval za logické vyústění materialistického humanismu. Popis jejich myšlenek je doplněn kvalitativním výzkumem, který se týkal vnímání hodnot krásy, dobra a smyslu u současných mladých lidí. Diskuse nad jeho výsledky vede v kontextu uvedených myšlenek k formulaci nového vztahu křesťanského humanismu k humanismu lidí bez křesťanské víry.

Vývoj a chápaní pojmu "experience" v teorii zkušenostního učení Johna Deweyho

Pavel Votava

Caritas et veritas 2018, 8(2):108-117 | DOI: 10.32725/cetv.2018.039  

Cílem článku je ukázat význam a užití pojmu "experience" v různých oblastech v kontextu teorie zkušenostního učení Johna Deweyho. V úvodu čtenáři je nejprve představen americký filosof a pedagog John Dewey a okolnosti vedoucí ke vzniku pragmatické pedagogiky. V každé kapitole autor popisuje vývoj a chápání pojmu "experience" v souvislosti s konkrétní Deweyho publikací související s jeho teorií zkušenostního učení. V první kapitole se jedná o knihu Democracy and Education, ve druhé Experience and Nature, ve třetí Art as Experience a v poslední Experience and Education. V závěru autor shrnuje zjištěné poznatky.

Theologians at the Bedside: On the Role of Theology in Contemporary Bioethical Discourse

Gusztáv Kovács

Caritas et veritas 2018, 8(2):129-136 | DOI: 10.32725/cetv.2018.041  

The article discusses the role and mission of theologians in contemporary bioethical discourse. Christian bioethicists turn out to be the odd ones out in any academic discourse from a methodological perspective, however, this peripheral position can also be viewed as a privileged situation. They can act with exceptional freedom in domains which require cooperation between different disciplines, such as bioethics. Moral theologians can contribute most if they make use of this role of being the odd-one-out, with the attitude of having nothing to lose, and by placing relationships, the vulnerable, faith, everyday life experience, and the uncommon at the...

Církev online. Římskokatolická církev a sociální média v České republice

Jakub Havlíček

Caritas et veritas 2018, 8(2):137-155 | DOI: 10.32725/cetv.2018.042  

Stať se zabývá prezentací katolické církve na internetu, zejména na sociálních sítích. Shrnuje oficiální stanoviska církve k internetu a zaměřuje se na stav využívání sociálních sítí církví s důrazem na české prostředí. Řeší otázku interpretace problematiky z hlediska sociálně vědního studia náboženství. Metodologicky stať vychází z kvalitativní deskriptivní analýzy primárních zdrojů a z kvantitativní analýzy stránek na sociálních sítích. Z emického hlediska plní prezentace na sociálních sítích pro církev funkce informační, evangelizační a pastorační. Využití sociálních sítí je spojováno s novou evangelizací. Z etického hlediska interpretuje text zkoumanou...

Stres jako hrozba a současně výzva v profesi sociálního pracovníka

Michal Kaczor

Caritas et veritas 2018, 8(2):176-185 | DOI: 10.32725/cetv.2018.044  

Hlavním cílem předkládaného příspěvku je představit stres jako jednu z dlouhodobě významných hrozeb 21. století, a to především v kontextu výkonu profese sociální práce. V návaznosti na to dále představit tzv. copingové strategie aneb způsoby, jakými se jedinci - sociální pracovníci - mohou se stresem vypořádávat. Na stres je v rámci článku pohlíženo jako na potenciální výzvu. V souvislosti s tímto je kladen důraz na všímavost jakožto jeden z mnoha možných nástrojů převrácení hrozby stresu na výzvu, tedy efektivní práce se stresem. Nejsou opomenuty jak možnosti pěstování všímavosti v každodenním životě sociálních pracovníků, tak ani možná úskalí související...

Pojetí kontroly ve vybraných etických kodexech sociální práce

Radka Janebová, Zuzana Truhlářová

Caritas et veritas 2018, 8(2):196-209 | DOI: 10.32725/cetv.2018.046  

Sociální práce je označována jako ambivalentní profese, jejíž součástí jsou pomoc i kontrola. To vede k řadě dilemat, v jejichž řešení by mohl jako opora sloužit Etický kodex sociálních pracovníků České republiky. Vzhledem k tomu, že jeho stávající podoba se tématu kontroly příliš nevěnuje a v českém jazyce není k dispozici moc vodítek pro jeho zpracování, je cílem tohoto textu zjistit, jak kontrolní práci s klienty zpracovávají vybrané etické kodexy. K dosažení cíle jsme zvolily kvalitativní analýzu osmi vybraných etických kodexů. Zjistily jsme, že zkoumané kodexy lze rozlišit dle logiky - explicitní užití pojmu kontrola, ne/legitimita kontroly, kontraindikace...

Lenka MYNAŘÍKOVÁ, Psychologie lži

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2018, 8(2):227-228  

Lenka MYNAŘÍKOVÁ, Psychologie lži, Praha: Grada, 2015, 198 s., ISBN 978-80-247-5472-7.

Jaro KŘIVOHLAVÝ, Psychologie pocitů štěstí. Současný stav poznání

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2018, 8(2):229  

Jaro KŘIVOHLAVÝ, Psychologie pocitů štěstí. Současný stav poznání, Praha: Grada, 2013, 131 s., ISBN 978-80-247-4436-0.